7. kapitola - Na návštěvě - Jadi tamu

Tomáš Petrů
Tisk
( 4 Hlasů )
Na návštěvě v indonéských domácnostech můžeme použít výše uvedené kapitoly, ale je třeba znát ještě dvě tři důležitá slova. Na prvním místě je všudypřítomné silakan - ´prosím, račte´ nebo hovorovější mari se stejným významem.

Poslední výzvu bychom měli uslyšet ještě nejméně dvakrát, než se pustíme do jídla, abychom dodrželi indonéskou etiketu mírného ´upejpání´ či odmítání. Jinými slovy, do jídla se pustíme, až když lžíci k ústům zvedne sám hostitel. Pokud skutečně nechceme nic jíst, řekneme:

nebo

Pokud něco pojíme a nechceme více, neodbytné hostitele uspokojíme podobnou frází:

Pokud chceme být superzdvořilí nebo to hostitelé s péčí o nás přehání můžeme se zachránit větou:

Už jsem sytý / najedený.

Saya sudah kenyang.

Děkuji, už jsem jedl.

Terima kasih, saya sudah makan.

Neobtěžujte se, pane.

Jangan repot, Pak.

To není třeba, paní.

Tidak usah repot, Bu.

Jsem ještě sytý.

Saya masih kenyang.

Posaďte se, prosím.

Silakan duduk.

Pijte, prosím.

Silakan / mari minum.

Jezte, prosím.

Silakan /mari makan.