Ostrovy Raja Ampat už nejsou žádným tajným tipem pro cestovatele, byť jejich odlehlost ještě nezpůsobila nějaký nával turismu. Zároveň platí, že v těchto oblastech je vždy turismus až nebezpečí číslo 3 po kácení původních lesů a destruktivním rybaření. Pár vyhozených PET-lahví od turistů nejsou tak zlé, jako vyklučený hektar lesa, že ano

Víc turistů může znamenat více informací o těchto praktikách a větší tlak na úřady (byť asi ne rozhodující, na Togianech se dynamituje vesele již dlouho, a velké výsledky to nemá). Každopádně, nedávno mne potěšilo, že Lászlo Wágner obohatil tuto část svých stránek o východní Indonésii, takže pro všechny možné i nemožné ostrůvky souostroví, viz zde:
www.east-indonesia.info/regions/raja-ampat.html. Vlevo je možné rozkliknout informace o jednotlivých ostrovech či skupinách ostrovů. Zajímal by mne především Misool. Co, Aleši, příští rok, ať můžu šetřit...