Tenggara.net

Zdravim diskusni forum a pratele Indonezie,
Diky temto strankach jsem se dovedela spoustu uzitecnych rad na cesty po tomto krasnem sousostrovi a proto bych rada predala par dal, z nasich cest po Borneu. Byli jsme ve vychodni casti Kalimantanu v kvetnu 2009. Na zakladne nalezeneho kontaktu v Lonely Planet jsme se dovolali na aerolinky MAF a zarezervovali letenky z ostrova Tarakan do Long Bawanu. V pruvodci bylo I platne telefonni cislo na mistniho, anglicky mluviciho pruvodce Alexe, se kterym jsme predbezne domluvili nas program.
Long Bawan je jednou z nekolika vesnic roztrousenych v oblasti zvane Krayan, na hranici s Malajzii. Do tohoto narodniho parku se da dostat letecky z Tarakanu (delka letu 1 hodina) nebo po zemi ze zapadu z Malajzie (pesky nekolik dni). Vesnice jsou mezi sebou propojene jilovymi pesinami, po kterych v obdobi sucha brazdi spousta malych terennich skutru. V obdobi destu jsou cesty nesjizdne a I pesi tura je vic nez namahava (obdobi destu zacina spravidla v rijnu a konci v breznu). Vesnice jsou od sebe vzdalene nekolik hodin az nekolik dni cesty (dost zalezi na pocasi). Vypravy do dzungle s mistnimi pruvodci se uskutecnuji z nekolika vesnic “na konci sveta » (chci rict na konci cesty, civilizace ci tak nejak), jako je Lombudud nebo Paraya. Long Bawan je jedine misto, kde existuji drobne kramky, kde muzete koupit zakladni potraviny, drogerii a vybaveni.

Musim priznat, ze tech 8 dni stravenych uprostred divoke prirody bez mobilniho signalu, auta a internetu byl nepopsatelny zazitek, z toho 5 dni primo v srdci dzungle bez jakychkolik znamek civilzace. K tomu nam Alex opatril lokalniho pruvodce. My byli vybaveni poncem, moskitierou, spacaky, celovkou, pohorkami a vubec vsim, co je treba k preziti v prirode(doporucuji s sebou pribalit i hamak-houpaci sit. My ji nemeli a dost chybela). Pocasi nam celkem pralo, prselo jen vyjimecne. Jak tvrdi mistni lide, letos prislo obdobi sucha mnohem driv, reky jsou temer vyschle a lodi ze Samarindy ci odkudkoliv jinud se moc hluboko do lesu nedostanete, letadlem nastesti ano.
Priroda je zde opravdu vyjimecna (takovou jsme pozdeji uz nevideli ani na Bali ani Jave), plna exotickych rostlin a zvuku. Se zviraty to bylo o trochu slozitejsi, slyset je bylo vsude ale videt byli jen vzacne, jsou dosti placha, az na pijavice, kterych je tu orpavdu dsotatek (pry na ne nejlepe zabiraji silonky, ty neprokousnou). Prijemne zrovna neni, kdyz se vam prisajou na lytko ci ruku, ale nebezpecne to rozhodne neni.

Je zde spousta moznosti, kam se podivat. 3x do roka (brezen, cerven, zari) zde rozkvetaji kvety Raflesy dosahujici v prumeru 30- 40cm, ovoce tu roste v prubehu cele sezony, ale nejvice zari – rijen. To je pry take nejvetsi sance spatrit divoka zvirata (opice) v dzungli, my jich ale take par videli . Dalsi a nemene lakavou moznosti je prechod hranice z Baria v Malajsii do Long Bawanu, 2 dny cesty dzungli od Baria je vzadlena vesnice tzv Dayak lidi = domorodeho kmene.

No a jeste na zaver drobny prehled cen 2009 a par kontaktu:

Kurz 1000 RP = 2 CZK
Letenka Tarakan – Long Bawan – s MAF 750.000 RP (existuje o polovinu levnejsi spolecnost SUSI, pobocky ma na indonezskych letistich, lety jsou rezervovany hodne dopredu, nemam na ne kontakt, ale Alex ano)
Ubytovani vcetne jidla 3x denne – homestay 90.000 RP/noc na osobu
Ubytovani – v “hotelu” 60.000 – 80.000 RP/noc osobu
Pruvodce – 100.000 RP / den
Nosic – 90.000 RP/den
Motorka s ridicem na priblizeni do jine vesnice – 150.000 – 200.000 RP/ os 1 cesta, zalezi na vzdalenostech

Kontakt na:
Alex Balang tel. c. 0062 85 2470 574 69 mail - Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Cristina Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

(Alex ma pouze omezeny pristup k mailum, telefon vam zvedne vzdy. Cristina vam na mail odpovi ve velice kratke dobe)

Preju stastnou cestu
Zuza

Ahoj Zuzo, díky za celou mistní minikomunitu, informace se určitě hodí - dříve či později. Long Bawan je ona oblast ležící pri malajsiských Kelebit Highlands? Tuším že ano. Pokud se nemýlím, Long Bawan leží na okraji obrovského národního parku Kayan Mentarang (nevím zda uvnitř či vně).
Kdysi mi povídal guru László, který věnoval potulování po NP na Kalimantanu dlouhé týdny a měsíce (v rámci 3-leté cesty po JV Asii - zbývající souvislé pralesy na Kalimantanu ukrývají více fauny (zejména primátů) než podobná území na Sumatře a malajsijském Borneu. Potíž je v tom, že primáti mají kam se schovat a tak jsou hůře viditelní. Nejlépe jsou primáti viditelní na kraji polovykácených lesů. (Nějaké informace o Kalimantanu i [url=http://http://www.tenggara.net/index.php?option=com_content&task=view&id=208&Itemid=7]v tomto článku[/url] v angličtině na zdejším webu.)
Navrhl bych shrnout tyto informace do článečku podobného jako Radka a její NP Kutai, co ty na to?

Jojo,mas pravdu. Da se rici, ze Long Bawan je jakasi vstupni brana do teto rise, resp. sem pristavaji mistni letadla.Ale v narodnim parku nelezi.Z Long Bawanu vede jilova cesta priblizne 4hodiny (20km) pesky do vesnice Lombudud, kde je oficialni vstup do parku, resp. jeho casti zvane Krayan. Lze tudy take prejit do Malajzie,hranice je necely pul den cesty.
Primati zde ziji vysoko v korunach stromu, vysokych pres 30m, ale presto jsme to stesti meli a 2x zahledli celou rodinku. Maji dobre vyvinuty cich a lidi nejsou zrovna oblibenym navstevnikem, neb je mistni casto lovi pro maso.

Na psani nejsem moc talent, ale muzu se pokusit

Hmm, spisovatelsky se to dá opracovat, ale v tomto případě nejde o velký výkon Kolikrát snaha o poutavý cestopis nedopadně moc dobře, smrskne se to na popis zápolení s cestovními nesnázemi, což možná někoho okouzlí, ale nemá to moc "přidané hodnoty". Takže článek s praktickými informacemi, případně o doplněný o vlastní postřehy, zkušenosti a informační omáčku z důvěryhodných zdrojů, zcela postačí.

Mimochodem, asi nejvíce informací o oblasti Kayan Mentarang (i dalších oblastech ve vnitrozemí Kalimantanu) je v diskusi na LP - Thorn Tree, několik čtenářů přidalo poměrně zevrubné informace.

dekuju za typ, rada se na odkaz podivam. A tady trocha slibovaneho povidani.
Naše cesta začíná v Jakarte v květnu 2009. Přes internet máme předem zaplacenou letenku s Mandala Air z Jakarty na ostrov Tarakan, dle průvodce jediné místo, odkud existuje letecké spojeni s Long Bawan. Tarakan není zrovna rajským místem a proto je dobré strávit zde co nejméně času. Lonely Planet doporučovaný hotel Taufiq nedoporučujem, ale najde se zde I pár lepších ubytování za rozumné ceny.
Spoj do Long Bawanu nám letí z areálu MAF (Missionary Air Flights), kde jsme si již dva měsíce dopředu rezervovali let. MAF je vybaven několika malými letadly o kapacitě do 5ti osob a spojuje nedostupné vnitrozemské vesnice Kalimantanu s okolním světem. Jednotlivá letadla jsou řízena zkušenými piloty, překvapivě všichni americké národnosti. Let trvá přibližně hodinu a pokud máte štěstí na počasí, je, nač se koukat, neb letová hladina je max okolo 3500 mnm a k tomu navíc můžete fotit či kamerovat po celou dobu letu.
Long Bawan a celá oblast Krayan národního parku se nachází okolo 1500 mnm na hranicích s Malajzií, teplota přes den 28-30 C, v noci 18-25 C. Doba dešťů říjen – březen, ale I v období sucha může přijít nepříjemný ceďák. Není zde žádná banka, směnárna či bankomat, takže vzít s sebou paklík Rupií ve vodotěsném pytlíku.
Při příletu na nás (krom půlky vesnice) čekal Alex Balan, místní průvodce (tel.č. z Lonely Planet). U něj jsme také byli ubytováni první a poslední noc a ten nám také zařizoval program v džungli včetně místních průvodců, dle našich přání a možností. Je to velice milý a příjemný pán a jako jeden z mála zde, mluví alngilcky.
Co se týče cen ubytování, jídla, průvodců atd. nelze smlouvat, ceník je daný a platný na danou sezonu. Nám tento ceník poslala Christina z WWF předem, takže jsme přibližně věděli, kolik milionů RP přibalit.
Ještě je třeba upřesnit, že ta pravá džungle neleží pár metrů za vesnicí, ale nejprve se musíte přemístit na některý z konců osídlené oblasti, kde je teprve vstup do toho pravého pralesa, kterého známe z dokumentárních filmů nebo knih. Vstup do národního parku Krayan vyžaduje povolení, které obstaral Alex. Výchozím bodem pro tento park je vesnice Lombudud, vzdálená cca 20km z Long Bawanu.
Kromě nezbytně nutného průvodce si můžete zaplatit i nosiče, pokud se nechcete sami tahat s těžkým batohem. S sebou určitě doporučujem pohorky, spacáky, moskitieru, čelovky, dlouhý rukáv i nohavice (2x), plavky, podkolenky či silonky!!, svíčky, pončo, nůž, lahev na vodu … k tomu dostanete pár kg rýže, cukr, čaj, …, sprej proti komárům, je dobré vzít hamak a určitě lékárnu, kde nesmí chybět tablety na čistění vody, pro citlivé na hluk i špunty do uší.
V džungli je hodně vlhko, stín, je plná zvuků, pachů, rostlin, cikád a hlavně pijavic. Primáti žijí hodně vysoko v korunách stromů, je proto třeba mít oči stále otevřené a uši nastražené. Při troše štěstí spatříte opice, pralesniho divočáka, netopýry, exotické motýly aj.
Terén je celkem náročný, občas je třeba cestu prosekat mačetou, a pokud máte možnost GPS, je dobré zapnout. K mobilnímu signálu, náš operátor nefungoval, průvodcův ale ano (pro případ nouze). Jak už bylo zmíněno výše, jazyková vybavenost místních je tu velice slabá, takže je určo výhodou naučit se alespoň pár obratů v indonéštině.
Co se týká stravování, hlavní potravou pro nás byla rýže (k snídani, obědu I večeři), na různé způsoby – vařená, pečená, grilovaná. K tomu jako doplněk cosi zeleného, jedlého, a pokud jsme si něco ulovili, tak I maso. Měli jsme štěstí na ryby a projistotu jsme si z Čech přivezli šišku salámu a pár sušenek. Náš průvodce doufal v ulovení divočáka, ale nedovedu si představit krom svýho batohu na zádech ještě táhnout třeba prasečí kýtu
Kromě několikadenního pobytu v džungly jsme na závěr zvolili jednodenní odpočinkovou exkurzi za solným pramenem, zpracováním cukrové třtiny a květem Raflesa. Jako dopravní prostředek jsme dostali motorky I s řidičem. Jízda na tomto stroji zvlněným terénem (jak na horské dráze) je jeden ze zážitků, na které snad dosmrti nezapomenem. Zvláště když se při spáteční cestě rozpršelo natolik, že se jílová cesta změnila v oraniště, po kterém nešlo ani jít, natož jet. Místo plánovaného večerního návratu jsme dorazili až o půlnoci, od bahna, promáčení, vyhladovělí, ale plní zážitků .

Pršelo nám I následující den, kdy jsme měli odleťet zpátky na Tarakan. Let s MAF byl ale kvůli zhoršenému počasí zrušen. Alex byl však tak šikovný, že nás nakonec naložili do malého cargo armádního letadla, které mělo v Long Bawanu daný den mezipřistání. Vrátili jsme se tak na Tarakan včas a mohli pokračovat v putování dál na Bali a Jávu.

Pro ty, kdo hledáte dobrodružství, chcete se vyhnout davu turistů a nemáte rádi cestovky, můžem jen doporučit. (Návštěvnost této oblasti je cca 4 cestovatelé za měsíc, nejezdí sem žádná cestovní agentura .)

Přeju hodně štěstí
Zuza