Tenggara.net

Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Vítejte, Host
Username: Password: Pamatovat si mne
  • Strana:
  • 1

TÉMA: Java, Bali, Lombok 15.9.-8.10.2006

Java, Bali, Lombok 15.9.-8.10.2006 7 roků 7 měsíců #1151

  • Roman Kroupa
  • Roman Kroupa's Avatar
  • OFFLINE
  • Fresh Boarder
  • Příspěvky: 5
  • Karma: 0
Padnul tady návrh aby se v tomto fóru objevily také dojmy a zážitky po návratu z cesty po Indonesii a aby tak vznikla jakási zpětná vazba. Sepsal jsem proto několik komentářů a zážitků k místům, které jsme během naší cesty na přelomu září a října navštívili. Ve skutečnosti jsme toho stihli poznat více a odevšad jsem si odnesl kupu dojmů. Popsat to vše by ale vydalo na dalších několik stránek textu což asi není účelem tohoto fóra... Snad aspoň těch pár řádků někomu kdo se do Indonésie chystá pomůže v rozhodování :)

Yogyakarta...
Asi nejhezčí město které jsme navštívili aspoň ve mě zanechalo nejvíce dojmů. To město má neskutečnou atmosféru, zvlaště noční procházky po ulici byly nezapomenutelné. Takhle nějak jsem si představoval Indonesii. Trochu mě zklamal sultánův palác. Po přečtení průvodce kde psali že se jedná o vrchol místní architektury jsem očekával nějakou honosnou stavbu ale samotný komplex mě až tak zajímavý nepřišel a určite bych se neodvážil tipovat že se jedná o příbytek sultána. Asi jsem byl moc namlsán z Thajska... Samotná čtvrť Kraton byla ale užasná. Odchytil nás tam místní chlapík a skoro hodinu a půl nás prováděl a vyprávěl nám o životě a historii. Malinko jsme ho podezřívali, že to dělá hlavně kvůli tomu aby nás pak zatáhnul do nějaké svoji batikove dílny ale nic takového se nestalo a po skončení nechtěl ani žádné peníze což nás vyvedlo docela z míry. Samozřejmě jsme mu něco zaplatili. Tady jsme také poprvé poznali záludnosti místního dopravního systému. Přejít ulici při místním chaotickém a nepředvidatelném stylu jízdy hraničil občas s pokusem o sebevraždu.

Dieng Plateau...
Samotné místo a chrámy mě moc neohromily. Užasná byla ale cesta tam. Okolní horská krajina kdy jsme projížděli malými vesničkami obklopenými terasovitými rýžovými poli byla fantastická. Jeli jsem sem v rámci jednodenního výletu z Yogyakarty pronajatým autem za 400tis. takže jsme cestu sledovali jen přes sklo auta ale i tak to stálo zato.

Tawanagmangu...
Tohle horské městečko mě příjemně překvapilo svoji klidnou a pohodovou atmosférou. Lidé tam byli moc milí a ačkoliv nikdo z nich neuměl skoro vůbec anglicky snažili se nám ve všem pomoci. Ve městě jsme byli snad jediní turisti a bylo to znát. Podnikli jsme tam výstup na Gunung Lawu což byl pro mě asi jeden z nejhezčích treků v Indonesii. Výstup nebyl nijak náročný, skoro až na vrchol vedl dlažděný chodník... to jsem v zemi jako je Indonesie opravdu nečekal :-) Samotný vrchol na nás působil tak trochu zvláštním dojmem. Nevím proč ale seděli jsme tam skoro hodinu a jenom poslouchali okolní ticho aniž by někdo z nás promluvil.

NP Bromo...
Sem jsme jeli hlavně za klasickou "sunshine" turisťárnou, na víc bohužel nebyl čas. Byla to škoda, protože toto místo bylo jako stvořené na to aby člověk vyrazil jen tak s batohem na zádech na nějaký trek po okolí. Vyšli jsme si pouze na večerní procházku mořem písku což byl také úžasný zážitek. Lidé tady byli celkem fajn. Bylo na nich ale malinko vidět že jsou již trošku zkaženi turistickým ruchem. Myslím ale že to nebyli javanci ale nějaké místní etnikum.

Padang Bai...
Příjemné poklidné městečko jako stvořené k relaxování na pláži a odpočinku bez zástupů turistů. Trošku mě vadil nepořádek v okolí ale dalo se to překousnout. Jinak tady bylo asi nejlepší jídlo co jsem v Indonesii kde jedl hlavně na místní mořské speciality nikdy nezapomenu. A večerní arakové dýchánky na pláži měly také svoje kouzlo :) Všechny tyto klady rozhodly o tom, že jsme si Padang Bai zvolili jako takovou naši malou základnu a podnikali jsme odtud výlety po Bali.

jezero Bratan...
Pro mě osobně to bylo asi nejhezčí místo na Bali. Nádherné jezero, nad ním se nízko vznášející oblaka a okolní užasný klid to všechno ve mě vyvolavalo pocit takové trochu mystiké astmosféry. Stali jsme se tam svědky i dvou obřadů což ten pocit ještě umocnilo. Místní se nám snažili význam těch obřadů popsat ale nějak jsme to nebyli schopni pochopit. Jazyková bariéra byla bohužel velká.

jezero a sopka Batur...
Tohle místo mě tak trochu zklamalo. Takhle nějak si sice představuju tu pravou sopku... síra, kouř a zčernalá země ale to všechno bylo poznamenáno vyděračským chováním místních podnikavců nabízejících treky. V prvním hotelu kde jsme se zastavovali nám nabízeli výstup na vrchol za 400tis/os. což nás docela pobavilo a podruhé nás pak dostalo to když jsme zjistili že za tuto přemrštěnou cenu tam jsou už připraveni jít dva Švycaři. Nakonec jsme se ve druhem hotelu dostali po tuhém smlouvání na 80tis/os. a i to nám přišlo jako vysoká cena za pěti hodinový trek zvlašť když jsme se pak dozvěděli že z těch 400tis. které jsme zaplatili za nás pět dostane náš průvodce cca 50tis. a zbytek shrábne organizátor. Úžasný pohled na východ slunce, který nám náš organizátor ukazoval v katalogu se také nekonal. Slunce mělo výcházet v 5:10 jenže v 5:05 se přihnaly mraky takže jsme viděli nádhernou bílou mlhu. Jinak výstup mě přišel docela namáhavý. Trval sice jen 1,5 hodiny ale průvodci jak jsou asi zvyklí chodit na vrchol často mají až neskutečně zběsilé tempo chůze.

chrám Besakih...
Další místo kterému bych se vyhnul velkým obloukem. Jeli jsme tam jen z toho duvodu že jsme chtěli zkusit vyšplhat na Gunung Agung, byli jsme tak trochu sopkařští šílenci :-) Do chrámového komplexu jsme se také vypravili ale do hlavního chrámu jsme se nedostali protože nám místní průvodci nabízeli tak přemrštěné ceny, že jsme po chvíli znechuceně odešli. Samotný výstup na Agung byla asi ta nejextrémnější věc co jsme v Indonesii podnikli. Vyráželi jsme o půlnoci, nahoře jsme byli v sedm ráno a v pravé poledne jsme se jako totální trosky doplazili dolů do hotelu a jediné co nás drželo na nohách byly obdivné pohledy místních lidí. Každému kdo si chce z Indonésie odvezt nějaký zážitek na který do smrti nezapomene doporučuji tento výstup :)

Jinak jedna takova malá nepříjemná zkušenost... Všechna tři místa jsme absolvovali v rámci třídenního výletu z Padang Bai, kde jsme si za milion rupií pronajali auto i s řidičem a naše představa byla taková že nás za tuhle sumu zaveze nejen na tyto tři místa ale budeme si moci v průběhu cesty udělat i nějakou malou odbočku. Takhle přesně to bylo i dohodnuto s organizátorem který nám to všechno zajišťoval. Jaké pak bylo naše překvápko když jsme chtěli na Baturu zavést autem k cca 5km vzdálenému chrámu a náš řidič to odmítnul. Samozřejmě jsme trvali na podmínkách které jsme si dohodli na začátku až z toho vznikla trochu malá rozepře. Nakonec jsme dosáhli svého ale náš řidič s námi od té doby skoro nepromluvil. Problém byl asi v tom že se náš organizátor dohodl s řidicem na jiných podmínkách a zaplatil mu pouze za určitou trasu. Udělali jsme asi chybu že jsme dohodnuté podmínky nekonzultovali na začátku i s řidičem... to je takové malé ponaučení pro příště.

Gunung Rinjani...
Pro mě osobně asi nej z celé Indonésie. Kdo neviděl neuvěří že něco takového dokáže příroda vytvořit. Vyráželi jsme na třídenní trek, start byl v Sembalun Lawangu, končili jsem v Senaru a zaplatili jsme si pouze jednoho nosiče který nám nesl stan a jídlo. Výstup mě nepřipadal ani nijak namáhavý, pouze tam byla docela zima. Letní spacák nebyl úplně nejideálnější ale přežít se to dalo. Co mě tady ale malinko pokazilo výsledný dojem byl ten neskutečný "bordel" který se na některých místech povaloval. Tím nemyslím pár papírků a kelímků ale prázdné dvolitrové plastové láhve. Když jsme pak při sestupu po každých sto krocích na nějakou narazili už jsme to nevydrželi a začali jsme je sbírat. Po příchodu k budově správy NP tvořily obsah našich batohů z půlky právě tyto lahve. Vysypali jsme je správci NP přímo před vchod, což vyvolalo docela nevěřícný údiv na jeho tváři. Během mojeho pobytu v Indonesii jsem si stihnul všimnout že si s nějakým odpadem nelámou moc hlavu ale že mají podobný přístup i na takovémto místě které hrdě nazývají NP a vybírají tam vstupné to ve mě nezanechalo moc dobrý dojem.

Ubud...
Z tohohle města jsem měl malinko obavu, nejsem žádný příznivec nakupovaní ale výsledný dojem byl až překvapivě příznivý. Spousta možností seznámit se s místní kulturou, nijak zvlášť draho a i když bylo vidět skoro na každém kroku jak je vše uzpůsobeno pro potřeby turistů působilo to celkově příjemně. Dalo by se tady několik dní zůstat a pořád by bylo co objevovat a poznávat. A v okolí Ubudu je hlavně nádherná krajina jako stvořená pro pěší výlety.

Kdybych měl teď s odstupem času všechno nějak zhodnotit pak můžu napsat že všechno co jsem od této cesty očekával se mě splnilo. Indonesie je hlavně o lidech a o setkání s nimi. To na každěm kdo se tam vypravil musí zanechat dojem, který jen tak nevyprchá a nejinak tomu bylo i u mě. Všimnul jsem si třeba že lidé na Javě byli oproti Bali a Lomboku přátelštější, otevřenější, mnohem více se usmívali a vůbec měli větší zájem se bavit. Když ted přemýšlím co mě na Indonesii malinko zklamalo tak to asi bylo jídlo. Ne že by nebylo dobré to ne, ale přišlo mě po určité době takové hodně jednotvárné. Asi jsme ochutnali jenom určitou část jejich kuchyně. Také jsem očekával malinko více místních specialit. To je ale jen taková malá hnida z dojmů z této úžasné země.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

Re: Java, Bali, Lombok 15.9.-8.10.2006 7 roků 7 měsíců #1152

  • Tok
  • Tok's Avatar
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Příspěvky: 778
  • Thank you received: 3
  • Karma: 7
Udělal jsem malou opravu, správný název je Tawangmangu.

Okolí T. je jeden ze zbývajících ostrůvků původní javánské kultury. Gunung Lawu má vedle Merapi pro Javánce (zejména ze Sola-Surakarty) veliký význam. V předvečer každého javánského Nového roku (malam satu suro) stoupá na vrchol Lawu surakartský sultán na koni (resp. sunan, tak zní správně jeho titul).
V okolí Tawangmangu se pravidelně koná mnoho tradičních ceremonií. Vyjímkou není třeba tradiční tanec reog s tanečníky oblečenými do lvích masek (nebo jsou to tygři?).

Nedaleko Tawangmangu - a to máš na příště - jsou dva pěkné a cenné hinduistické chrámy, Candi Ceto a Candi Sukuh, a dva vodopády, Grojogan Sewu a Jumag.

Tok
administrator Tenggara
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
  • Strana:
  • 1
Time to create page: 0.766 seconds