Tenggara.net

[Jakarta, Indonésie]

Bývalý indonéský prezident Suharto již více než týden bojuje v jakartské nemocnici Pertamina o život. Jeho zdravotní stav je podle slov lékařů nesmírně vážný. Nemocnice je v obležení novinářů, kteří zásobují indonéskou veřejnost nepřetržitým proudem zpráv o aktuálním zhoršování, případně mírném zlepšování jeho zdravotního stavu. Exprezidentovi selhávají játra, ledviny, jeho srdeční činnost je slabá a je udržován při životě prakticky pouze prostřednictvím přístrojů. Jeho úmrtí je očekáváno a země se již otevřeně připravuje na jeho pohřeb.

Osmdesátišestiletého exprezidenta navštívili v posledních dnech kromě indonéských prominentních politiků i bývalý singapurský premiér Lee Kwan Yew, bývalý malajsijský premiér Dr. Mahathir Mohammad a současný brunejský sultán Hassanal Bolkiah.

Jak uvedl deník The Jakarta Post, Indonésané sledují smrtelný zápas bývalého diktátora prakticky v přímém přenosu. Zároveň probíhá široká celospolečenská debata, jak se vyrovnat s minulostí tohoto vládce "železné ruky", který stál v čele Indonésie těžko uvěřitelných 32 let. Suharto, ač na smrtelné posteli, má v Indonésii stále ještě nesmírný, byť nepřímý vliv a nejvýznamější indonéští představitelé projevují takřka denně o jeho osud okázalým způsobem starost. Indonéský prezident například prohlásil, že celospolečenská debata o vyrovnání se se suhartovskou minulostí je v současné době nepřípustná. Nejedná se ovšem o maličkost - ve hře je "pouze" to, jak se Indonésie vyrovná s dědictvím režimu, který se podle některých zpráv obohatil na úkor Indonésanů o mnoho miliard dolarů (o jejichž větší část přišel v období asijské krize na konci 90-let) a má přímo či nepřímo na svědomí život mnoha tisíc lidí.

Trestní stíhání bylo v roce 2006 díky chatrnému zdraví ex-prezidenta definitivně ukončeno, v současné době však stále probíhá občanskoprávní spor mezi Indonéskou republikou a skupinou nadací, propojených s rodinou ex-prezidenta Suharta, v případu rozsáhlé zpronevěry a nezákonného zneužití veřejných prostředků. - tk -

[Yogyakarta, Indonésie]

Ve věku 86 let zemřel v pátek 7.12.2007 ve městě Yogyakarta indonéský historik Profesor Sartono Kartodirdjo. Plným právem byl považován za nejvýznamnější osobnost indonéského dějepisu a historiografie. Po dvě generace byl klíčovou postavou rozvoje historické vědy v Indonésii, velmi přispěl k obohacení kulturního a historického povědomí národa, zasloužil se o vzestup historické vědy na Univerzitě Gajah Mada v Yogyakartě. Studoval na Universitas Indonesia v Jakartě, poté na Yale University v New Havenu a doktorát získal na univerzitě v Amsterdamu. Napsal přes 10 významných historických děl a velké množství článků a studií, přičemž za jeho nejvýznamnější knihu je považována brilantní historická práce z roku 1966 "Rolnické povstání v Bantenu v roce 1888". Jeho díla se na rozdíl od jiných historiků, kteří se zaměřili na práce o významných osobnostech či o antikolonialismu, zabývala spíše otázkami sociálního vývoje chudých lidí na venkově, vývojem náboženských proudů, proměnou tradiční společnosti v moderní nebo i sociologickými fenomény, jako jsou chudí rikšaři (becakové) v Yogyakartě.

Profesor Kartodirdjo byl známý jako nesmírně inspirující, pracovitý, poctivý a skromný člověk. V devadesátých letech například neváhal odmítnout vydání historického sborníku o novodobé historii Indonésie, protože nesouhlasil s interpetací nejasných událostí okolo vojenského puče v roce 1965 Suhartovým režimem a nátlakem, který na něj byl jako na významného historika vykonáván.

Sartono Kartodirdjo rovněž ovlivnil studijní a vědeckou práci mnoha indonésistů v České republice, včetně členů tohoto sdružení. - tk -

[Sengkang, Indonésie]

Jezero Tempe, nacházející se v centrální části provincie Jižní Sulawesi, donedávna patřilo s rozlohou přesahující 100 km² mezi nejvýznamnější vodní plochy v Indonésii. Jezerní ekosystém se vyznačoval rozmanitostí živočišných i rostlinných druhů a umožňoval živobytí značnému množství rybářů. Unikátní plovoucí obydlí domorodých rybářů sloužila jako lákadla pro příležitostné turisty. Údaje z období před cca 40 lety uvádějí roční úlovek kolem 50 000 tun ryb, nejrůznější druhy sladkovodních ryb z jezera Tempe se vyvážely až na Jávu.

Několik posledních let se však stále objevují znepokojivé zprávy, že je jezero ohroženo procesem usazování sedimentů, které do jezera přinášejí jeho přítoky, které jsou samy ohroženy erozí díky intenzivní zemědělské činnosti na jejich horních tocích. Každoročně se dno mělkého jezera zvýší o několikacentimetrovou vrstvu usazenin. Jezero v období sucha částečně vysychá, v období dešťů způsobuje omezená retenční schopnost jezera rozsáhlé povodně v celé oblasti (kraje Wajo, Soppeng, Sidrap). Produkce ulovených ryb se nyní dostala přibližně na pětinovou hranici dřívějších výlovů. Díky stále se zvyšující vrstvě usazenin je jezero téměř zcela zarostlé tzv. vodním hyacintem.

Negativní důsledky vysychání mají i sociální rozměr - mnoho rybářů přichází o práci a je nucena živit se zemědělstvím v pravidelně se opakujících cyklech vysychání a záplav částí jezera. Vysychání jezera je jevem do značné míry způsobeným člověkem, přesto si však místní samospráva neví s problémem rady. Dosavadní projekty počítají s prohlubováním říčních koryt přítoků pomocí rypadel, případně odvádění přebytečné vody v období dešťů do zadržovacích nádží. Přesto je však účinnost těchto navrhovaných opatření nejistá a jejich realizace z důvodu nedostatku lokálních finančních prostředků nesnadná. Potřebná částka je odhadována na přibližně 5 miliónů USD a bude jí nutno uhradit z provinčních a celostátních zdrojů.
- tk -

[Ambon, Indonésie]

Představitelé Dětského fondu OSN- UNICEF v indonéské provincii Moluky plánují podpořit lokální zdravotní péči v odlehlých oblastech této rozlehlé ostrovní provincie, zejména ve správním kraji s neobvyklým názvem Západní jihovýchodní Moluky (Maluku Tenggara Barat).

Tento kraj je tvořen z 88% vodní plochou, na ploše velké jako bývalé Československo žije cca 150 000 obyvatel. Obyvatelé ostrova Wetar, který se nachází několik set kilometrů od správního střediska Saumlaki v souostroví Tanimbar, někdy cestují za zdravotní péčí do Dili na Východním Timoru. Tento nezávislý stát je z Wetaru mnohem dostupnější než souostroví Tanimbar, odkud přijíždí loď přibližně dvakrát za měsíc. Letecké spoje kromě spojení s provinčním správním centrem Ambon neexistují. Obyvatelé jsou často odkázáni na dopravu ve vlastních lodích na rozbouřeném moři. To v případě kritických situací znamená často úmrtí pacienta, který by byl za jiných okolností zachráněn.

Vedoucí pobočky UNICEF na Molukách, Widodo Suhartoyo, prohlásil, že jeho provincie patří k oblastem s nejhůře dostupnou zdravotní péčí a s nejvyšší mateřskou úmrtností: více než 500 úmrtí na 100 000 porodů. Pro srovnání, průměrný ukazatel za celou Indonésii je cca 267 úmrtí na 100 tisíc porodů (ČR cca 10 úmrtí / 100 000 porodů). UNICEF proto hodlá vybudovat samostatné zdravotní a porodní jednotky v pěti různých oblastech souostroví Tanimbar a vyškolit ošetřovatelky a porodní asistentky k základním operačním zákrokům.
- tk -