Tenggara.net

Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

TransJogja - MHD v srdci střední Jávy

( 26 Hlasů )

TransJogya - závan modernity na střední Jávě. Foto: Soňa Čermáková TransJogya - závan modernity na střední Jávě. Foto: Soňa Čermáková
TransJogya - závan modernity na střední Jávě. Foto: Soňa Čermáková

Polorozpadlé autobusy vypouštějící husté černé oblaky zplodin, auta domáhající se prostoru hlasitým troubením a především tisíce motorek zaplňují každý den ulice středojavánské Yogyakarty. Nedýchatelný vzduch a hluk daleko přesahující hranici snesitelnosti jsou zde natolik součástí každodenního života, že se už nad těmito problémy málokdo pozastavuje.

Naštěstí ale o nich ví místní vláda, která více než tři roky připravovala zavedení nového způsobu hromadné dopravy.


Síť klimatizovaných autobusových linek TransJogja byla nakonec se zpožděním zprovozněna v polovině února s naději, že se postupně podaří přesvědčit obyvatele města, aby nechávali své vozy a motorky co nejvíce doma.

Celkem 54 moderních zelenožlutých autobusů křižuje od 18. února 2008 Yogyakartu na šesti trasách spojujících důležité dopravní uzly - mezinárodní letiště Adisucipto, autobusová nádraží na jihu, severu a západě města a železniční nádraží Tugu a Lempuyangan. Autobusy zastavují na 67 barevně odlišených zastávkách v intervalech 15-20 minut. Již v prvních třech týdnech provozu se nicméně ukázalo, že dodržet jízdní řád nebude v místních podmínkách tak jednoduché. Na rozdíl od indonéského hlavního města, jehož systémem rychlých autobusů se místní vláda inspirovala, totiž není pro nové autobusy vyhrazen zvláštní dopravní pruh, a tak se musí i oni potýkat s hustým provozem. Zdá se ale, že obyvatelé města novince fandí, což se projevuje i v reakcích řidičů, kteří se snaží autobusům uvolnit cestu. Problémem ale můžou být i zaparkované automobily, jak jsem se sama přesvědčila při své vůbec první jízdě s TransJogja. Autu vyčnívajícímu z řady podél chodníku jsme obrousili pravý bok po celé jeho délce. Mladý klučina v uniformě společnosti se plaše všem cestujícím omlouval za zpoždění, které se incidentem ještě zvýšilo, zatímco řidič autobusu vyjednával s majitelem vozu. Obvykle se podobné nehody vyřeší hned na místě bez asistence policie, což se zřejmě stalo i v tomto případě, protože za necelých deset minut usedl lehce vylekaný řidič zpátky za volant a pokračoval v cestě.

Pohodlné cestování se stalo pro místní obyvatele velkou atrakcí, a tak o víkendech vyráží tisíce lidí, především rodiny a hloučky studentů, na odpočinkovou okružní cestu městem. Z měkkých sedadel, které jsou v některých autobusech ještě zabaleny do igelitové fólie, mají díky velkým oknům dobrý výhled na dění na ulici, před venkovním horkem je chrání klimatizace a zvukovou kulisu poskytuje hudba linoucí se z reproduktorů. Jak velký rozdíl oproti obrázku, který se člověku naskytne při jízdě starými typy autobusů: děravé špinavé sedačky, na kterých bolestivě pocítíte každou díru na silnici, směs dusného vzduchu, sladkého kouře z hřebíčkové cigarety školáka sedícího vedle vás a smradu linoucího se z výfuků motorek a aut, prudké brzdění a rychlé rozjezdy vyvolávající dojem, že člověk za volantem zcela postrádá pud sebezáchovy a nutnost mít se neustále v pozoru před zloději. V ranních hodinách se dostanete do svého cíle velmi rychle, odpoledne však bude cesta na stejné trase trvat i o dvacet minut déle. Řidič zastavuje na několika místech, se zapálenou cigaretou odpočívá za volantem, zatímco jeho pomocník nahání cestující. Na rozdíl od zaměstnanců TransJogja, kteří dostávají pevný měsíční plat, výdělek řidiče těchto autobusů závisí na počtu cestujících.

Když jeden z respondentů výzkumu veřejného mínění navrhl, aby místo rádia zpříjemňovala cestujícím jízdu v autobusech TransJogja tradiční hudba, vzpomněla jsem si na typickou situaci ve starých autobusech. Jakmile autobus zastaví, vpadnou do něj skupinky mladíků a za doprovodu úderů na kytaru více či méně falešným hlasem zazpívají jednu píseň či aspoň její část. Se sáčkem od bonbónů pak projdou celý autobus a žádají kovový příspěvek za svůj výkon. Myslím, že většině pasažérů TransJogja, kam mají pouliční zpěváci vstup zakázaný, přijde vysílání rádia jako příjemná změna.

V prvních reakcích na novou službu si lidé stěžovali, že jednotlivé stanice jsou od sebe příliš daleko. Zatímco na hlavní nákupní třídě Malioboro je možné do autobusu nastoupit na třech místech, na ostatních linkách jsou dlouhé úseky bez zastávek, které však podle oficiálních informací nepřesahují jeden kilometr. Indonésané ale nejsou zvyklí chodit pěšky, což potvrzuje i rozhovor se studentem jedné z místních vysokých škol v deníku Kompas. Mnoho jeho spolužáků nejezdí autobusy TransJogja, protože by museli jít asi půl kilometru pěšky na zastávku. Z tohoto hlediska jsou staré autobusy opravdu pohodlnější: nastupovat a vystupovat můžete prakticky kdekoliv se vám to hodí.

Jako velkou výhodu TransJogja vnímám to, že je v provozu každý den od šesti hodin ráno do deseti hodin večer. Dříve byli po šesté hodině večer cestující odkázáni na zdlouhavé cestování malými autobusy, drahé taxíky nebo becaky, vozítka s lidským pohonem. Není divu, že jsou zde tak oblíbené motorky.

Je nepochybné, že lidé se budou při výběru dopravního prostředku řídit cenou. I když poplatek 3000 rupií za TransJogja je o něco vyšší než jízdné ve starých autobusech (2000 rupií), při cestách s několika přestupy se rychlé autobusy vyplatí. Kromě jednotlivého jízdného je možné si také koupit předplacenou jízdenku v hodnotě 15 000, 25 000, 50 000 a 100 000 rupií. Zda má novinka šanci zaujmout také ty, kteří se z praktických i finančních důvodů přepravují po městě na motorizovaných dvou kolech, ukáže teprve čas.

I když je „rychlodráha“ i se všemi svými nedostatky velkým krokem vpřed, budu po Yogyakartě nadále jezdit skřípajícími autobusy. Nástup před domem a výstup přesně tam, kde potřebujete, má své kouzlo. Je ale možné, že brzy změním názor: vláda začala pomalu stahovat staré autobusy, a tak se ke všem nepohodlím ještě přidalo dlouhé čekání a opožděné příchody do školy.

Článek je převzat z blogu autorky, která studuje Kulturní a náboženská studia na jedné z univerzit v Yogyakartě na střední Jávě.

 

 

Publikováno: 6 roků 3 měsíců Od ldedek #1609
ldedek's Avatar
Toto vlákno je o článku: TransJogja - MHD v srdci střední Jávy

Tyhle autobusy jsou v Jakartě ohromný krok vpřed. Clovek přesně ví do kterého nastoupit, ví, že platí přesně tolik, jaká je cena a jezdí to fakt často, spolehlivě a rychle.
Jedinný problém je s vystupováním, které je v tradičních autobusech jednodušší, protože v nich mu zastaví a řeknou...
Publikováno: 6 roků 3 měsíců Od Tok #1610
Tok's Avatar
Tenhle článek byl ale o Yogye... mimochodem, byl jsem tam minulý měsíc zrovna, když byly školní prázdniny. Jakákoliv pravidelnost a rychlost busů TransJogya byla pryč, zejména na Jl. Malioboro. Ale cokoliv posouvá městskou dopravu směrem k určité pravidelnosti a funkčnosti je vítané. I když tím mizí kouzlo "exotiky" rozhrkaných, špinavých a zpolodiny vypouštějících vozidel.