Tenggara.net

Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Yogyakarta po zemětřesení: nejhorší už je za námi

( 2 Hlasů )

Provizorní škola, foto: Martin Točík Provizorní škola, foto: Martin Točík
Provizorní škola, foto: Martin Točík

Od ničivého zemětřesení, které na konci května tohoto roku postihlo středojavánské město Yogyakarta a jeho okolí uplynul jeden měsíc. Stejně náhle jako toto neštěstí naplnilo přední stránky novin, ustoupilo opět do pozadí - alespoň v České republice. Pro několik set tisíc lidí v okolí Yogyakarty však stále představuje tíživou každodenní realitu. Tito lidé mnohdy nemají jinou možnost než začít úplně znovu. Tenggara by alespoň některým z nich chtěla v rámci svých skromných možností pomoci.


Život v samotné Yogyakartě běží na první pohled stejně jako před pěti týdny. Ve městě funguje místní vláda, úřady, banky, komunikace a veřejná doprava, trhliny na významných budovách již byly opraveny. Ulice lemují prodavači suvenýrů, pouličního občerstvení, indonéské rikšy becak a koňská spřežení tak jako kdykoliv předtím. Podrobnější pohled však odhalí, že v nejedné čtvrti probíhá čilý ruch, lidé vynášejí sutiny ze svých domů a pokud jim to možnosti dovolují, začínají je pomalu opravovat.

Horší situace je na okrajích města a v sousedících krajích Bantul, Klaten a Sleman (zejména v okrese Prambanan). V těchto oblastech je mnoho vesnic, které byly prakticky srovnány se zemí. Přesto se však po prvních dnech těžkopádné koordinace humanitární pomoci, kdy se objevovalo mnoho znepokojivých zpráv o vesnicích zcela bez pomoci, podařilo lidem z postižených oblastí zajistit základní potřeby pro život. Já sám jsem dva týdny rozvážel v barvách organizace Člověk v tísni základní pomoc v nejhůře postiženém kraji Bantul - rýži, kojenecké mléko, olej, cukr, čaj, mýdlo, základní léky, stanové plachty, rohože, lampy, přikrývky a dětské sandály, později se přidaly v omezené míře i psací potřeby a pastelky. Spolu s několika dalšími zahraničními studenty jsme přibližně od konce druhého týdne zorganizovali v několika vesnicích program pro mnoho dětí ze stanů. Několik bílých tváří v roli klaunů a jejich nabídka dětských her se setkala s nebývalým ohlasem a děti tak měly možnost na chvíli zapomenout na těžkosti, se kterými se musejí denně setkávat.

Nedávný benefiční koncert, organizovaný Tenggarou ve spolupráci s několika dalšími organizacemi, nám poskytl finanční prostředky i pro nadcházející období. I s omezeným rozpočtem se totiž dá efektivně pomoci, pokud se dárce řádně seznámí s podmínkami na daném místě, zúčastní se rokování s místními obyvateli a (pokud možno) naváže spolupráci s některou z lokálních organizací a využije jejích zkušeností.

Tenggara má v úmyslu zaměřit se na jednu relativně malou oblast, aby případná pomoc nebyla příliš roztříštěna. Získali jsme informace, že v nejhůře postiženém kraji Bantul je pomoci relativně více než v sousedním, rovněž těžce poškozeném kraji Klaten. Zároveň se nám podařilo navázat spolupráci s malou činorodou organizací SPEK-HAM (Solidaritas Perempuan untuk Kemanusiaan dan Hak Asasi Manusia), zabývající se v normálních dobách lidskými právy a pomocí diskriminovaným ženám. Nyní však SPEK-HAM působí v jedné z těžce poškozených a relativně izolovaných vesnic Pacing v okrese Wedi v kraji Klaten.

Ve vesnici Pacing bylo zavaleno troskami či podlehlo svým zraněním 25 osob, dalších 50 bylo těžce zraněno. Zcela srovnáno se zemí bylo 415 domů, 91 dalších bylo lehce či těžce poškozeno. Návštěva této vesnice však na každého zapůsobí spíše stoickým klidem místních lidí a jejich vyrovnaným snášením těžké situace. Jejich úsměvy a přátelské pokřikování „Mister, dari mana?" (Odkud jste, pane?) vám utkvějí v hlavě více než trosky domů, mezi kterými žijí. Nrima neboli přijímání těžkých životních situací, tak jak je osud (či Bůh) přináší, je totiž odnepaměti základním rysem javánské kultury, která se právě v okolí Yogyakarty udržela ve své nejsilnější formě.

Ve vesnici Pacing jsou již zajištěny okamžité potřeby, zejména potraviny, neboť těžkopádná pomoc ústřední vlády se konečně rozběhla. Kromě vlády již této vesnici pomohlo několik drobných dárců a dvě či tři větší organizace jako například Oxfam (3000 kusů spodního prádla) nebo organizace Emirates. Přesto je pomoc doposud velmi omezená, málo koordinovaná a dosud nedostačující.

Jednou ze základních potřeb Pacingu je obnovení řádného vyučování a jeho dostatečné kvality. Proto Tenggara dodala místním dětem základní psací potřeby a sešity, i když zatím v omezeném množství. Následujícím krokem bude dodávka učebnic a obrázkových knížek pro vyučující a samotné žáky, kteří si budou moci knihy vypůjčit v knihovně, ve které nepřijdou k újmě tak jako v provizorních obydlích.

Jelikož je na některé formy pomoci zatím příliš brzy a mnoho okolností dalšího vývoje není příliš jasných, počítáme s tím, že hlavní část pomoci bude realizována v měsíci srpnu, zřejmě opět formou vybavení provizorní školy. Toto vybavení (lavice, židle, skříně, tabule) bude následně možné přenést do nové budovy, až bude postavena. Předtím je však nutné řádné projednání s místními lidmi a dalšími spolupracujícími organizacemi, aby se předešlo „zdvojení" pomoci a aby byla místní komunita více zainteresována na místním rozvoji, nikoliv pouze na pasívním přijímání od „bohatých strýců".

O dalším vývoji situace v postižené oblasti a o realizaci pomoci vás budeme průběžně informovat. Na upřesňující dotazy čtenářů rádi odpovíme v diskusi pod tímto článkem, na fóru či přímo emailem (pište na adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ).