Tenggara.net

Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Zemětřesení přišlo ve spánku

( 1 Hlas )

Zemětřesení v Imogiri Zemětřesení v Imogiri
Zemětřesení v Imogiri

Když javánské město Yogyakarta a jeho okolí zasáhlo minulou sobotu ráno zemětřesení, vydalo se několik českých studentů pobývajících v této oblasti okamžitě do města, aby pomohli jeho obyvatelům překonat bezprostřední následky katastrofy. Jedním z těchto studentů byl také spolupracovník Tenggary, Martin Točík, který již téměř rok studuje na univerzitě v Surakartě. Jaká je podle něj situace ve městě? Mají se turisté této oblasti vyhnout? Na tyto a další otázky přinášíme odpovědi v následujícím rozhovoru.


Z agenturních zpráv se k nám rozsah katastrofy dostává hlavně skrze informace o počtu obětí. Jak ale vypadá situace z tvého pohledu?

Z mého pohledu to nevypadá tak tragicky. Oblast není nikterak odlehlá a za pár dní SNAD budou všichni postižení zabezpečeni nejnutnějšími věcmi. Zaráží mne, že na poměrně nevelkém území nefunguje řádná centrální pomoc, vše se řeší na relativně drobné bázi, jedno, dvě auta s pomocí.

Jakým způsobem probíhá pomoc postiženým oblastem? Jedná se o nějakou centrálně řízenou pomoc či spíše o lokální aktivity? Pracují již v oblasti nějaké velké humanitární organizace?

Velkých organizací den ode dne přibývá, dnes se objevila například letadla z Iránu a z Itálie, zítra přijíždí mimo jiné i tým z Polska, v místním tisku jsem četl, že pomáhají i američtí námořníci, ale centrální řízení pomoci velmi vázne a to je důvod, proč se mnoha lidem stále ještě nedostala pomoc. Mnoho lokálních rozvážek je organizováno malými skupinami, jako jsem třeba já a moji přátelé, nic velkého, například jen s jednou dodávkou. Velké organizace plní několik centrálních skladů, ale odtud distribuce vázne, můžou za to i úzké přetížené silnice, mnohé byly na okrajích zavaleny troskami, takže někdy je logistika značně omezena. Poškozený kraj není nijak rozlehlý, jedná se o vesnice roztroušené mezi rýžovými poli, žádný náročný horský terén. Ale do mnoha míst se pomoc dostane velmi pomalu kvůli dopravním komplikacím.

Během tvého pobytu v Indonésii nebylo toto zemětřesení prvním, které jsi zažil. V čem bylo jiné a jak jsi ho prožíval?

Jiné bylo pouze v tom, že přišlo v době spánku, jinak se země houpala podobně jako v Acehu. Musím se přiznat, že jsem si do konce otřesů v polospánku ani neuvědomil, že jde o zemětřesení, pouze jsem cítil, že něco je v nepořádku. Měl jsem štěstí v neštěstí, protože jsem se nacházel ve městě Surakarta asi 60 km od zemětřesením zasažené Yogyakarty. Surakarta byla poškozena jen okrajově a nejsou zde žádné oběti na životech.

Zasáhlo zemětřesení i centrum města Yogyakarta? Byly poškozeny i budovy institucí a hotely?

Pouze okrajově. Středu města se zemětřesení vyhnulo, některé domy na hlavní ulici Malioboro mají praskliny. Viděl jsem z motorky, že na jižním konci této ulice je například mírně poničená historická budova banky Bank Indonesia. Ale život v centru neni ochromen. Horší je to na jižním okraji města a pak na východě od města. Mimo vlastní centrum bylo poškozeno několik velkých obchodních center a univerzit - například ekonomická univerzita STIEKER je v katastrofálním stavu.

Yogyakarta je jedním z nejznámějších turistických center Jávy. Jak v současné době vypadá život města? Funguje doprava, obchody?

Funguje relativně bez problémů, pouze výběr některého zboží může být krátkodobě omezený (zejména v jižní a východní části města). Doprava směrem na jih je komplikovaná.

Nedaleko Yogyakarty je i mnoho významných starobylých památek a chrámových komplexů. Byly zasaženy i tyto památky?

Pouze hinduistický chrámový komplex Prambanan, který byl zasažen zčásti, a tuším, že i částečně vodní palác Taman Sari v Yogyakartě. Pouze jsem to ale zaslechl, neměl jsem zatím možnost škody zkontrolovat. Předpokládám ale, že poškození není rozsáhlé.

Kterým oblastem by se měli turisté směřující na Jávu zcela vyhnout?

Nemusejí se vyhýbat žádným oblastem, mohou i navštívit buddhistickou stúpu Borobudur a palác sultána Kraton v Yogyakartě, snad pouze chrámový komplex Prambanan je nyní uzavřený. Pochopitelně strkat nos do poškozených oblastí nedoporučuji, jelikož jsou tyto lokality dopravně ucpané (např. silnice na oblíbenou pláž Parangtritis) a turisté by zde pouze překáželi.

V zasažené oblasti se nachází i několik univerzit, kde studuje mnoho zahraničních studentů. Podobně jako ty je zde i několik studentů z České republiky. Jak oni vnímají celou situaci a nakolik zemětřesení ovlivnilo jejich studijní pobyt?

Několik studentů přišlo o své ubytovny i o některé svoje věci, mnozí se krátkodobě přemístili do sousedního města Surakarta. Někteří uvažují, že svůj pobyt (který se chýlí ke konci) zkrátí a odjedou hned, jiní jsou tlačeni rodinami nebo jejich vládami, aby se přemístili. Vlády nechtějí mít žádné "potíže". Domnívám se, že studenti z Yogyakarty nebo ze Surakarty ve značném nebezpečí nejsou, zemětřesení může v této zemi udeřit jinde a jindy. Myslím si, že nebezpečnější je například z dlouhodobého hlediska jezdit místní dopravou. Mnozí studenti, jako například my z univerzity UNS v Surakartě, jsme se zapojili do organizování pomoci - někdy i k překvapení či nepochopení místních lidí.

Zemětřesení je dáváno do souvislosti s rostoucí vulkanickou aktivitou sopky Merapi. Probíhá i za dané situace evakuace? Do jaké míry se ohrožené území kryje s oblastí postiženou zemětřesením?

Oblast, kde probihala evakuace, je na sever od města a zemětřesení pobořilo hlavně jih a východ, i když sever zasáhlo též, některé domy zde byly rovněž poškozeny. Nyní Merapi vypouští horká oblaka a občas lávu, ale její aktivity ještě nedosáhly kritického stupně. Klíčník hory, spirituální vůdce lidí ze svahu Merapi, Mbah Maridjan, je tuším rovněž stále ve své vesnici.