Tenggara.net

Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

České divadlo se představí na Bali

( 0 Hlasů )

Michal Slaný při zkoušce divadelního představení Jalan Tanpa Batas aneb Loutky na cestách, foto: Kintari Michal Slaný při zkoušce divadelního představení Jalan Tanpa Batas aneb Loutky na cestách, foto: Kintari
Michal Slaný při zkoušce divadelního představení Jalan Tanpa Batas aneb Loutky na cestách, foto: Kintari

Na letošním ročníku Balijského uměleckého festivalu, jedné z nejvýznamnějších indonéských kulturních událostí, budou mít diváci poprvé možnost seznámit se také s českým divadelním uměním. S představením Jalan Tanpa Batas aneb Loutky na cestách vystoupí osmičlenná divadelní a taneční skupina Kintari pod uměleckým vedením studentky teatrologie a spoluzakladatelky občanského sdružení Kintari Jany Vozábové a známého českého choreografa Ladislava Berana.


Balijský umělecký festival se koná kazdoročně na přelomu měsíců června a července po dobu jednoho měsíce. V uměleckém centru hlavního balijského města Denpasar každý večer probíhá několik tanečních, dramatických i hudebních představení v podání těch nejlepších umělců z celého Bali a ostatních indonéských ostrovů. Každý rok pořadatelé vyberou a pozvou i několik skupin z jiných asijských zemí, ale i ze zemí Evropy a Ameriky, které tak mají možnost představit své osobní pojetí divadla. Mezi oslovenými umělci byla letos také Jana Vozábová, která se věnuje studiu teatrologie a rok poznávala a studovala balijské divadelní umění a tanec přímo na Bali. Pro Balijský umělecký festival připravila představení spojující tradiční balijské divadlo s postupy moderního divadla českého.

Divadelní projekt Kintari není však pouze průnikem odlišných přístupů divadelního umění, ale jedná se především o propojení dvou kultur, světů a lidí. Autoři projektu by proto rádi umožnili českému publiku nahlédnout do postupů asijského divadla na představeních konaných v Praze, a diváky na Bali, kteří se sjíždějí na festival z celé Jihovýchodní Asie, naopak seznámili s českým divadlem postaveným na asijských základech. Projekt Kintari by tak mohl být začátkem budoucí spolupráce českých a indonéských umělců. Zároveň ale chtějí umělci také pomoci dětem a mladým umělcům na Bali a Lomboku, kteří budou mít možnost setkat se s českým herectvím a tanečním stylem v rámci bezplatného workshopu. Na pomoc dětem v těch nejchudších oblastech Indonésie chtějí umělci také přispět výdělky, které by z tohoto představení eventuelně plynuly později při jeho uvedení v Čechách.

Celé představení Jalan Tanpa Batas aneb Loutky na cestách je koncipováno jako volné tanečně dramatické zpracování jednotlivých příběhů z eposu Mahábhárata. Umělci přitom vychází z postupů tradičního stínového divadla a balijských tanců v kombinaci s moderním scénickým tancem a bojovým uměním. Inscenaci bude dominovat výtvarná složka a stylizace, která má být ve znamení jednoduchosti a čistoty scény dotvářené pouze světelnými efekty. K tomu mimo jiné poslouží i látka umístěná ve středu scény, která nabídne vícero využití a to jak ve stínohře loutek a herců, tak jako stylizovaná rekvizita a plátno, na nějž bude promítána videoprojekce. Ta bude zapojena do hry především na začátku, kdy v krátkém sestřihu z Prahy budou mít diváci možnost nahlédnout do města a české kultury. Rámec příběhu je totiž umístěn do Prahy ke skupince mladých lidí, kterým se do rukou dostane jedinečná kolekce klasických stínových indonéských loutek wayang kulit. Loutky se postupně vtělí do herců nebo jestě lépe herci se sami do loutek stylizují. Ocitnou se v jejich světě, ve světě bohů, velkých hrdinů a velkých činů. Ve světě, který se vznáší nad tím pozemským. Umělci do něj dají proniknout ve své inscenaci, která ožívá jakoby ze stínů, kam se po skončení opět navrátí.

Ke snovosti scény má napomoci právě hra se světly a stíny a jiz zmíněná videoprojekce, v níž budou použity principy laterny magiky a černého divadla. Vznikne tak syntéza tanečního, činoherního a loutkového divadla založená na postupech jak tradičního balijského, tak i moderního českého divadla.

Délka představení by neměla přesáhnout sedmdesát minut. Ve hře účinkuje deset tanečníků či herců s pohybovou průpravou a zkušenostmi, někteří z nich jsou členy Malého vinohradského divadla. Stejně jako v balijském divadle je nedílnou součástí představení hudba, v tomto případě živá i reprodukovaná.

 

Kvůli symboličnosti průniku dvou kultur a zachování autentičnosti některých prvků inscenace budou některé kostýmy a rekvizity (zbraně, šátky, vějíře aj.) zhotoveny přímo na Bali. Herci se s nimi tedy poprvé setkají až v místě představení, kde budou mít na dostudování hry v novém prostředí zhruba deset dní. Z tohoto důvodu zkoušky v Praze probíhají v provizorních kostýmech a rekvizitách.