Tenggara.net

Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Počasí a podnebí v Indonésii

( 49 Hlasů )

Bouře u ostrova Kei Kecil. Foto: Martin Točík Bouře u ostrova Kei Kecil. Foto: Martin Točík
Bouře u ostrova Kei Kecil. Foto: Martin Točík

Plánujete-li cestu do Indonésie, asi Vás poměrně záhy napadne otázka: jaké mohu očekávat počasí? Mám očekávat vedro k zalknutí či tropické lijáky, které mi znemožní „vystrčit nos" na ulici? Mohu cestu naplánovat tak, abych se vyhnul těmto potížím? Mám si připravit nějaké zvláštní vybavení? Na tyto i další otázky by Vám měl pomoci nalézt odpověď tento článek.

Dvě roční období

Indonéské souostroví se táhne v délce pět tisíc kilometrů od západu k východu podél rovníku a má tedy typické tropické podnebí s dvěma ročními obdobími: období deštů (musim hujan) přibližně od listopadu do konce března a období sucha (musim kemarau) přibližně od začátku dubna do konce října. Prakticky po celý rok zde panuje (z našeho pohledu) neustálé horko a vlhko: denní teploty ve stínu se v nížinných oblastech pohybují kolem 28 až 33 stupňů Celsia. První kroky v horku a vlhku, mnohdy přezdívaném „prádelna", také bývají prvním a možná nejsilnějším dojmem, který na návštěvníka v Indonésii čeká.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že ač mají téměř všechny oblasti rozlehlého souostroví téměř shodnou zeměpisnou šířku (a z ní vyplývající téměř stejné teploty), přesto zde nalezneme relativně významné regionální klimatické rozdíly, zejména ty, které se týkají srážek. To je dáno zejména monzunovými vlivy, jejichž síla a doba výskytu se do značné míry liší na zeměpisné délce. Ostrovy nacházející se v západní, „asijské" části Indonésie (zejména Sumatra, Jáva, Borneo / Kalimantan) jsou ovlivňovány asijskými monzunovými vlivy a pravidelným a výrazným střídáním sucha a dešťů, zatímco oblast ležící na východě Indonésie je ovlivňována blízkostí Austrálie a tedy i odlišnými monzuny (či jejich nepřítomností). Je možno říci, že klima ve východní Indonésii je v průběhu roku méně variabilní a významnou roli mohou hrát i místní klimatické faktory, jako například hory a pohoří zachycující srážky a vytvářející lokální mikroklima.

Roční období ovlivňují život Indonésanů velmi podstatnou měrou, zejména tam, kde se činnost vesnických lidí stále řídí podle zemědělských cyklů, závislých právě na počasí a podnebí.

Stálá rovnodennost a časová pásma

Vzhledem k rovníkové poloze Indonésie zde rovněž vzniká pro Středoevropana velmi zajímavý jev: všechny dny jsou tu po celý rok prakticky stejně dlouhé. Vzdálenost této oblasti od Slunce se zde s ročními obdobími téměř nemění, a tak se zde po celý rok rozednívá kolem půl šesté ranní a stmívá se těsně po šesté. V poledne se nachází slunce „v nadhlavníku", přesně podle pouček z učebnic zeměpisu, vlastní stín byste v tuto chvíli hledali marně. Západ slunce, nořícího se kolmo za horizont, trvá pouze několik minut a pokud chcete získat pohlednicové záběry rudého kotouče zapadajícího do moře, máte na správnou expozici doslova pár desítek vteřin. Určité rozdíly mezi západem a východem slunce jsou dány pouze rozdílnou polohou v rámci časového pásma.

Indonésie má tři časová pásma, tzv. Západní (WIB), Střední (WITA) a Východní indonéské časové pásmo (WIT). Mezi jednotlivými pásmy jsou hodinové rozdíly. I v rámci jednoho pásma jsou rozdíly velmi značné – například rozdíl mezi východem či západem slunce ve městě Banda Aceh v nejzápadnější části ostrova Sumatra a ve městě Banyuwangi na východní Jávě ve stejné časové zóně může být téměř dvě hodiny.

Pro úplnost uvádíme výčet indonéských časových pásem:

  • Západní indonéské časové pásmo (Waktu Indonesia Barat, WIB) zahrnuje ostrovy Sumatra, Jáva a západní část ostrova Kalimantan (provincie Západní a Střední Kalimantan) a menší ostrovy nacházející se poblíž těchto ostrovů (např. Nias, Mentawajské ostrovy, Bangka, Belitung, Natuna, Madura atd.). Toto pásmo se řídí časem GMT + 7.00 hodin (rozdíl mezi ČR a tímto časovým pásmem je v období zimního času + 6.00 hodin, v období letního času + 5.00 hodin)

  • Střední indonéské časové pásmo (Waktu Indonesia Tengah, WITA) zahrnuje ostrovy Sulawesi, Bali, Lombok, Sumbawa, Sumba, Flores, Timor a provincie Jižní a Východní Kalimantan. Toto pásmo se řídí časem GMT + 8.00 hodin (rozdíl mezi ČR a tímto časovým pásmem je v období zimního času + 7.00 hodin, v období letního času + 6.00 hodin)

  • Východní indonéské časové pásmo (Waktu Indonesia Timur, WIT) zahrnuje souostroví Moluky (provincie Moluky a Severní Moluky) a indonéskou část ostrova Nová Guinea (provincie Papua a Západní Irian Jaya). Toto pásmo se řídí časem GMT + 9.00 hodin (rozdíl mezi ČR a tímto časovým pásmem je v období zimního času + 8.00 hodin, v období letního času + 7.00 hodin)
  • Období dešťů

    Po několika měsících sucha, které shodou okolností víceméně odpovídají našemu létu (viz. níže), které končí pravidelnou sklizní rýže a jiných plodin, se začíná během října poznenáhlu objevovat hujan neboli období dešťů.

    První souvislejší deště se objevují na Sumatře a postupují dále na východ. Na konci října již často prší i na západní Jávě a na začátku listopadu i na střední a východní Jávě. Lijáky samozřejmě trvají i na Kalimantanu, Sulawesi, Bali i jiných ostrovech. V prosinci jsou už lijáky takové, že znamenají několikahodinové průtrže mračen, které s malými přestávkami trvají několik hodin. Tyto deště přicházejí se železnou pravidelností kolem jedné až druhé hodiny odpolední a trvají do večerních hodin, někdy i přes noc. Dnů zcela bez deště je velmi málo. Dopoledne většinou svítí pár hodin slunce, takže máte vzácnou možnost pokusit se o usušení zmoklých či vypraných věcí. Některé dny jsou ale úplně bez slunečního svitu a některé dokonce i zcela bez sucha (např. Sumatra, kde může pršet i několik dní souvisle).

    V období dešťů prší víceméně pravidelně na celém souostroví, přinejmenším až po ostrov Sulawesi. Východní část souostroví Malé Sundy (neboli Nusa Tenggara) však má období dešťů kratší a výraznější, doprovázené větrem a velikými vlnami, stejně jako některá místa na Molukách. Nejvíce srážek spadne ve většině oblastí Indonésie v období prosinec – únor, kdy se ulicemi s nedostatečnou kanalizací valí potoky či přímo řeky vody.

    Nezřídka se stává, že vesnice i města jsou během tohoto období zatopena. Leden a únor je v mnoha částech Indonésie ve znamení povodní (banjir), které jsou nejsilnější ve velkých nížinných městech jako jsou Jakarta, Surabaya, Palembang, Jambi, Pontianak a podobně. V lednu bývá v některých částech Jakarty i metr vody. Řeky a vodní kanály jsou zanesené odpadky a usazeninami, které jsou odnášeny z výše položených odlesněných míst s omezenou schopností zadržet vodu, a tudíž jsou nefunkční. Voda se pak po městě velmi snadno rozlije.

    Pokud se nacházíte v západní Indonésii v období dešťů, váš denní režim bude díky výše uvedeným faktorům poněkud omezen, pokud ovšem nejste milovníky outdoor aktivit za tropického lijáku. Může se stát, že váš zdánlivě bezpečný příbytek bude zasažen vodou, a to buď tou, která protéká ulicemi nebo tou, která protéká střechou. Mějte proto nachystanou dostatečnou zásobu hadrů a kbelíků a nenechávejte vzácnější věci na zemi, neboť mohou být snadno rozmočeny a zničeny. Ve městě Surabaya jsem zažil i déšť v hotelovém pokoji umístěném pod protékající střechou, kolegům na střední Jávě plavaly matrace a slovníky. Indonéské domy se střechami z tašek, vlnitého plechu či palmových listů prakticky nikdy nemají okapy, i proto jsou výše uvedené lokální potopy dřívě či později téměř nevyhnutelné.

    Jeden z následků drobné neopatrnosti v období dešťů. Foto: Martin Točík Jeden z následků drobné neopatrnosti v období dešťů. Foto: Martin Točík
    Jeden z následků drobné neopatrnosti v období dešťů. Foto: Martin Točík
    Další nepříjemnost, zejména pro dlouhodobější pobyt, působí zvýšená vlhkost vzduchu. Pokud například zanecháte oblečení, povlečení apod. v nedostatečně větrané místnosti po delší dobu (týden a déle), můžete si být prakticky jisti, že vaše vybavení dopadne za dobu vaší dodatečné nepřítomnosti například jako na fotografii vpravo.

    Daleko horší následky, než zatopené území, s sebou nesou tzv. tanah longsor neboli sesuvy půdy, které letos postihly například dva kraje na střední a východní Jávě a které si vyžádaly na dvě stovky lidských životů. Podobná „bahenní vlna" smetla v roce 2003 známé turistické středisko Bukit Lawang na severní Sumatře. Tento jev je způsoben podmáčením prudkých svahů, který od nepaměti vzniká i samovolně bez zásahu člověka. Přelidnění se ovšem rozšiřuje i do těchto oblastí a zvyšuje riziko fatální katastrofy. Proto není příliš pravděpodobné, že by počet obětí takovýchto neštěstí v budoucnu ubýval. Sesuvy jsou nezřídka podpořeny i lidskou činností (kácení původních porostů na ohrožených svazích), a to nejen v bezprostřední blízkosti ohrožené vesnice, ale i mnoho kilometrů proti proudu řek.

    Indonésie leží na rozdíl od Filipín mimo pásmo tajfunů. Přesto však některé části souostroví zasáhnout prudké bouře, lijáky spojené se silným větrem, které se v Indonésii nazývají badai a ve své ničivé formě badai siklon. Příkladem území, zasahovaného silnými větry, jsou Malé Sundy, zejména provincie Východní Nusa Tenggara (ostrovy Flores, Timor). Na zážitek s badai siklon ze svých cest v této oblasti vzpomíná člen našeho sdružení Tomáš Petrů:

    „...badai siklon jsem zažil začátkem dubna roku 2003 na ostrové Sumba, kterou orkán zasáhl víceméně okrajově. Přesto tam pršelo čtyři dny v kuse, spousta cest byla zavalena bahnem nebo stržena, část úrody zničena a přes týden vůbec nefungovala námořní doprava. O to horší byly následky na nedalekém Floresu, kde bylo prakticky epicentrum orkánu a kam jsme dorazili o deset dní později. Bilance byla díky sesuvům pomáčených svahů přímo otřesná: přes padesát mrtvých a nezvěstných, desítky totálně zničených domů a mostů, jeden kraj odříznutý od druhého, jedním slovem tragédie...“

    Husté srážky mají však i nesporný pozitivní význam – zásobují pole vláhou a ve spojení s sopečnou půdou bohatou na živiny a minerály způsobují její mimořádnou úrodnost a možnost sklízet i vícekrát do roka. Pokud by totiž mělo někde doslova platit známé přirovnání „roste jako z vody", pak určitě v Indonésii.

    Období sucha

    V době, kdy je psán tento článek, na Jávě i na jiných místech ustávají deště. Duben bude ve znamení přechodného období a od poloviny května by již mělo být srážek pomálu. Období sucha zpravidla trvá do konce září, ale může se v mnohých oblastech výrazně lišit.

    Termín období sucha rozhodně neznamená poušť či vyprahlost, ale v podstatě jen to, že prší méně, obloha je modřejší a je dále vidět - krásně jsou vidět zejména sopky na obzoru - ale zároveň díky slunečnímu svitu cítíte větší horko a víc se práší.

    Někdy je v období sucha, například na Bali, teplota dokonce o stupeň nižší a některé srpnové večery dokonce překvapí i tím, že vám nebude horko ani pokud máte dlouhý rukáv. Na severním či východním Bali roční období bezpečně poznáte. Zatímco v lednu jsou svahy kopců a hor pokryty svěží zelenou trávou, v srpnu jsou stejná místa vyprahlá a pokryta zbytky zažloutlé vegetace. Ještě výrazněji působí období sucha v některých oblastech srážkového stínu na Malých Sundách (jižní Lombok, východní Sumba, východní Flores, Timor) či na některých místech východní Jávy. Na Malých Sundách trvá období sucha sedm měsíců a toky některých řek se mění ve vyschlá koryta. V některých oblastech Kalimantanu poklesnou v období sucha hladiny velkých řek (Kapuas, Barito, Mahakam) až o několik metrů, vysychají i přirozené vodní plochy. Příkladem může být jezero Sentarum v provincii Západní Kalimantan. Tyto procesy jsou znásobené činností člověka, odlesňujícího stále rozsáhlejší plochy pralesa a měnícího lokální mikroklima. S úbytkem vodní hladiny mají četné komplikace i obyvatelé povodí velkých řek – na horních tocích znemožňuje stav vody možnost cestování a zásobování odlehlých oblastí (zejména tam, kde řeky plně nahrazují silnice). Dalším velmi problematickým úkazem, doprovázejícím období sucha, jsou lesní požáry, často zakládané úmyslně pro rozšíření zemědělské půdy. Na východě Sumatry v srpnu kouř z těchto požárů pravidelně zasahuje i Kuala Lumpur a Singapur. Některé z těchto doutnajících ohnisek uhasí až první soustavnější deště.

    Jiná místa Indonésie však mají i v období sucha přesně stejný odstín svěží zeleně jako během období dešťů. Příkladem může být provincie Západní Sumatra či Severní Sulawesi. Při mé návštěvě těchto oblastí se někdy krátké odpolední deště opakovaly rovněž každý den.

    Omezení možností cestování a doporučení pro plánování cest

    Nejvhodnějším obdobím pro návštěvu Indonésie obecně je období sucha. Pokud máte na vybranou, doporučuji zvolit období duben – září. Při vašem pobytu se budete moci zaměřit na to, co vás nejvíce zajímá, ať už se jedná o kulturu, pobyt u moře či aktivity v přírodě, a nebudete muset přemýšlet nad otázkami, kam se schovat před lijákem, či „kdy už ta průtrž mračen ustane". I tak vás jeden či více lijáků, dokreslující tropickou atmosféru, neminou.

    Jedinou nevýhodou může být již zmíněný kouř z požárů v některých oblastech Sumatry a Kalimantanu či komplikovanější cestování po řekách (Kalimantan) – to pro případ, že jste dobrodružnější povahy a vaše cesta míří právě do těchto méně navštěvovaných oblastí.

    V období od července do srpna je také v Indonésii (z výše uvedených důvodů) nejvíce turistů. Pokud tedy máte raději klidnější dovolenou, zvolte termín o měsíc či dva dříve či později. Pravdou však je, že v současné době (rok 2006) není vyloženě turisticky přelidněný ani nejvýznamější turistický cíl, Bali. V ostatních „turistických“ místech bývá zpravidla turistů pomálu a na mnoha a mnoha místech nemusíte na jiného turistu narazit během několika týdnů vůbec, a to ani v zmíněné high-season.

    Pokud však tuto volbu nemáte a vaše časové možnosti umožní cestovat do Indonésie pouze v období dešťů, vyberte si buď takovou oblast, kde je srážek méně (tedy spíše ve východní Indonésii), či vaše aktivity plánujte tak, aby jim odpolední deště příliš nevadily. Například časté cestování a přesuny z místa na místo se zavazadly rozhodně v období dešťů, zejména na Sumatře, Jávě a Kalimantanu, nedoporučuji. Na druhou stranu, pobyt v jedné lokalitě, například na Bali, vám značné nepříjemnosti patrně nezpůsobí.

    V období dešťů i v období sucha (a horka) je vhodné plánovat a přizpůsobit váš denní režim. V období dešťů je vhodné naplánovat většinu aktivit do dopoledních hodin, a tudíž si s sebou přibalit do zavazadla i budík. Po druhé hodině, když začne pršet, pak můžete brzké vstávání bez potíží dospat. Naopak v době velkých veder je vhodnější naplánovat vaše aktivity na ráno (cca do 11 hodin) a od brzkého odpoledne (cca od 15 hodin). V mezidobí je nejvhodnější „polední klid" či siesta. I fotografové již dávno vědí, že záběry pořízené za poledního slunce za mnoho nestojí a proto je vhodné pořizovat snímky ráno a (pokud zaspíte) odpoledne či před západem slunce.

    Co se týče vybavení pro cesty v Indonésii v období dešťů, nejvhodnější je přibalit obyčejný (skládací) deštník. Pokud zapomenete, dá se pořídit bez problémů na jakémkoliv trhu a v mnoha obchodech za cenu kolem 20 000 Rp (cca 55 Kč). Pro jízdu na vypůjčeném motocyklu či cestovaní s batohem se často hodí pláštěnka. V Indonésii je k dispozici samozřejmě veliký výběr. Ceny se pohybují od 20 000 Rp výše. Pro ty, kteří hodlají cestovat z místa na místo či dokonce podnikat treky v horách či v pralese je dobré pořídit si i nepromokavý obal na batoh a/nebo pláštěnku s „hrbem" - prostorem na zakrytí batohu. Pokud však cestujete v období sucha a ne přímo do divočiny, tyto věci jsou zcela zbytečné, jelikož i mnoho lehkých věcí něco váží. V případě potřeby lze vždy místní alternativu pořídit na místě.

    Jak již bylo řečeno, teploty vzduchu se po celý rok drží kolem 30 stupňů a tak není nutné z tohoto důvodu přibalovat svetry, goretexové bundy a podobné vybavení. Dlouhé kalhoty a triko/ košili s dlouhým rukávem využijete z jiného důvodu: 1) respektujte místní zvyky při návštěvě chrámů, mešit, úřadů apod. a 2) v klimatizovaných místnostech či dopravních prostředcích budete často velmi vděční i za ponožky a deku, neboť klimatizační jednotky jsou často nastaveny i na méně než 18 stupňů. Pamatujte také, že i když je teplota vzduchu v nížinných oblastech vždy téměř stejná, pokud se vydáte do kopců či hor, dlouhé rukávy a nohavice určitě využijete, noční teploty zde mohou i rapidně klesnout. Například při návštěvě sopky Bromo v ranních hodinách (nocleh ve výšce přes 2000 m.n.m) s povděkem zakoupíte i místní pletenou čepici. Noční chlad pocítíte často i ve výšce kolem 500 metrů n.m. Beze zbytku tedy platí, že pokud je v Indonésie někdy zima, pak je to díky klimatizaci nebo nadmořské výšce.


    Pozn. autora: Omlouvám se čtenářům, pokud jsem se dopustil některých nepřesností či pokud jsem dokonce uvedl některé nepravdy. Připouštím, že nejsem povoláním meteorolog a že má tvrzení vycházejí spíše z osobních praktických zkušeností z (téměř) dvouletého pobytu v Indonésii v různých místech a ročních obdobích a z konzultací s mnoha jinými návštěvníky souostroví. Za rady a zkušenosti děkuji zejména Tomáši Petrů, který je spoluautorem tohoto článku.

     

 

Publikováno: 11 roků 6 měsíců Od Tenggara #2115
n3t's Avatar
Toto vlákno je o článku: Počasí a podnebí v Indonésii

Starší komentáře (omlouváme se za tento "netradiční" způsob přenesení ze starší verze webu):

Komentář ze dne: 03.06.2006 12:58:08
Autor: Viki ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )
Titulek: Období sucha vs. období dešťů

Ahoj,

tímto bych si chtěla ověřit tvé rozdělení podnebí v Indonesii, jelikož mne zarazilo, že jsi jako období dešťů označil právě listopad - březen. V jiném odkazu jsem viděla toto období jako období sucha a i ve většině subtropů a tropů tomu tak je. Je indonesie nějakou výjimkou v tomto případě? :-)

Díky za info.


Komentář ze dne: 16.06.2006 11:31:15
Autor: Martin Tocik (@)
Titulek: Re: Období sucha vs. období dešťů

V jakem odkazu jsi to videla jako obdobi sucha? Docela by mne to zajimalo... tezko se to tykalo Indonesie. V Thajsku, v Indii apod. je to jinak, v tom mas pravdu.... Ale jak presne funguji monzuny v oblasti Asie, Indickeho oceanu a v Australii, to bohuzel nevim. Nezapomen, ze zemepisna sirka i delka Indonesie a napr. Indie (kde jsou moznuny ponekud prevracene) je docela rozdilna, proto se muzou lisit i smery prevazujicich vetru v tom kterem obdobi.

V Indonesii skutecne nejvic prsi od listopadu do brezna, nejmene dejme tomu od cervna do srpna, zalezi na tom kde... totalni vyjimkou je napriklad oblast strednich Moluk (Ambon).


Komentář ze dne: 14.11.2006 17:54:09
Autor: city ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )
Titulek: komentář

Diky moc dostala jsem kvuli vam 1 ve škole !