Tenggara.net

Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Dějiny Indonésie pro české čtenáře

( 1 Hlas )

Přebal knihy Dějiny Indonésie. Zdroj: web Nakladatelství Lidové noviny. Přebal knihy Dějiny Indonésie. Zdroj: web Nakladatelství Lidové noviny.
Přebal knihy Dějiny Indonésie. Zdroj: web Nakladatelství Lidové noviny.
Před několika dny vydalo Nakladatelství Lidové Noviny v rámci své edice Dějiny států dlouho očekávané Dějiny Indonésie z pera českých indonésistů Zorici Dubovské, Tomáše Petrů a Zdeňka Zbořila. Protože se jedná o první knihu svého druhu v českém jazyce, neměla by uniknout pozornosti zájemců o vše indonéské.


Kniha mapuje dějiny indonéského souostroví od života vzpřímeného opočlověka (Pithecantropus erectus) až po aktuální současnost - zvolení generála Susila Bambanga Yudhoyona indonéským prezidentem a vliv přírodní katastrofy v podobě ničivé vlny tsunami na řešení dlouhodobého ozbrojeného konfliktu v provincii Nanggroe Aceh Darussalam. V několika kapitolách seznamují autoři českého čtenáře s indonéskou kulturou, včetně literatury, divadla a tance, nechybí ani chronologie významných událostí či bibliografie literatury týkající se indonéských dějin a kultur od českých i zahraničních autorů. Pro mnohé čtenáře budou objevné informace zařazené na několika posledních stránkách dějin, které pojednávají o česko- a československo-indonéských vztazích.

Dějiny Indonésie se prodávají v knihkupectvích za 375 Kč.

 

Publikováno: 11 roků 10 měsíců Od Tenggara #1159
Tenggara's Avatar
Toto vlákno je o článku: Dějiny Indonésie pro české čtenáře

Starší komentáře (omlouváme se za tento "netradiční" způsob přenesení ze starší verze webu):

Komentář ze dne: 22.11.2005 08:22:29
Autor: Teddy Sunardi ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )
Titulek: Dějiny Indonésie

Jsem velmi rád, že byla konečně v České republice vydaná kniha „Dějiny Indonésie“ v rámci kolekce dějin států, z nichž jsem již mnohé přečetl - např. dějiny Tibetu, Thajska, Německa a další. Kniha, která by se komplexně tak obsáhle zabývala dějinami Indonésie, na českém knižním trhu chyběla. Rád bych na tomto místě poděkoval jednomu z autorů knihy, dr. Zdeňkovi Zbořilovi, který si pamatoval a do knihy v předmluvě vepsal to, co jsem mu dávno (asi před šesti lety) vyprávěl, že náhrobní kámen mé matky v Indonésii je v češtině (zmínka je na str. 6 „K tomu můžeme připojit i symbolickou vzpomínku na hřbitovní kámen v Jakartě s nápisem Zlatá maminka Dagmar Sunardi, binti Oldřich Čeněk…….“).

Jen škoda, že některé údaje obsažené v této publikaci jsou nepřesné ba i historicky zavádějící. Tyto skutečnosti mne pak donutily k sepsání těchto kritických připomínek (zdaleka neuvádím vše), které by mohly v budoucnu posloužit k opravenému dalšímu vydání:

Str. 42 Tujul se správně píše tuyul a vůbec není dobrý duch (zmínka je také na str. 520). Tuyul je duch v podobě malého plešatého človíčka, který svému majiteli pomáhá krást peníze, zlato a jiné cenné předměty. Tento indonéský druh „džina“ však po čase žádá po svém majiteli kompenzace, které mohou mít různou podobu – např. žádá duši některého z nejbližších členů rodiny. Ten kdo tuyula vyvolává a věří na něj se prakticky zabývá černou magií. Až do dneška se udávají případy, kdy dav lidí obviní člověka z uchovávání tuyula (člověk například nápadně zbohatne bez zjevné příčiny) a tito samosoudci-inkvizitoři z lidu jej za to zlynčují).

Str. 249 PNI baru byla založena v prosinci 1931 a ne v prosinci 1934 jak udává kniha.
Str. 257 BPUPKI a ne BPIPKI.
Str. 264 Tan Malaka se nepíše Tan Malakka.
Str. 265 dari penjara ke penjara a ne dari penyara ke penyara.
Str. 283 Front Demokrasi Rakyat a ne Front Nasional Rakyat.
Str. 287 „Irian Jaya“ (od roku 1973) předtím Irian Barat (1969-1973) a Nugini Belanda (před rokem 1969) se v současnosti nazývá Papua Barat (od roku 2001 podle UU No 21/2001).
Str. 318 Pandjaitan a ne Pandaitan, Karel Satsuit Tubun a ne Sasuit, Pierre Andreas a ne Peirre Andries Tendean.
Str. 318 „Lubang Buaya“ (Krokodýlí jáma) není název studny, ale jedná se o obec blízko tehdejšího vojenského letiště Halim Perdanakusumah.
Str. 323 ne Iriyan Jaya ale Irian Jaya.
Str. 335 PEPABRI – Persatuan Purnawirawan Angkatan Persenjata Republik Indonesia. Místo persenjata musí být bersenjata.
Str. 348 K zatčení Xanany Gusmaa nedošlo v roce 1982, ale až v roce 1992.
Str. 350 Malajský president neexistuje a nikdy v historii ani být nemohl. Hlavou Malajského království je Yang di-Pertuan Agong - Seri Paduka Baginda Yang di-Pertuan Agong dnes je Duli Yang Maha Mulia Tuanku Syed Sirajuddin ibni Almarhum Tuanku Syed Putra Jamalullail. Mahathir (ne Mohatir jak kniha uvádí) Muhammad je premiérem Malajského království.
Str. 360 Ginandjar Kartasasmita a ne Ginajar.
Str. 372 syn Soekarna byl Taufan Soekarnoputra (+ 1986) a ne Tamufan Sukarnoputri. Připomínám, že koncovka „-putri“ se pojí pouze se jménem ženy, to by měli „indonéštináři“ vědět. Guhonoputra neexistuje.
Děti prezidenta Soekarna a jeho manželky jsou :
Fatmawati : Guntur, Megawati, Rachmawati, Sukmawati a Guruh
Hartini : Taufan a Bayu
Ratna Sari Dewi (Naoko Nemoto) : Kartika.

Str. 439 V roce 1993 Leonard Tobing velvyslancem v ČR ještě nebyl. Velvyslancem byl John Muzhar. Pan Leonard Tobing byl ve svém úřadu jako velvyslanec Indonéské republiky až od konce října 1995.
Str. 440 Paguyuban (originální znění Paguyuban Indonesia Ceko) není jen sdružení bývalých indonéských studentů v Československu, ale jde o otevřené sdružení pro všechny, kdo mají o Indonésii zájem (podle ustanovující regule). V knize chybí zmínka speciálním sportovním sdružení Satria Nusantara, které se zabývá tradičním indonéským uměním dýchání - Indonéský kondiční sport kombinuje dechová a tělesná cvičení s nácvikem koncentrace ku zlepšení zdraví, duševní kondice a k rozvoji vnitřní skryté síly. (toto sdružení je oficiálně zapsáno na MV ČR).
Str. 447 Není tu zmínka, že indonéská komunita má i svou novou generaci (nikoliv, že zde zůstali jen bývalí studenti, kteří u nás založili rodiny) - např. studenti ČVUT a jiní také založili indonésko-české rodiny.
Str. 492 Rudini nikdy nebyl viceprezidentem Indonésie, byl ministrem vnitra. V té době byl víceprezidentem Sudharmono S.H.

Doufám, že nějaká oprava bude v budoucnosti, neboť se jakožto Čecho-Indonésan, který žil 19 let v Indonésii a zná historii země přímo ze školních let, mohu těšit na kvalitní vydání dějin Indonésie v České republice. Kolektivu autorů k vydání této knihy i přes mé věcné připomínky blahopřeji. Semoga sukses selalu dimasa yang akan datang. Hormat saya Teddy Sunardi.